Historie Mladé kamery
Mladá kamera vzešla z uničovského filmového kroužku
Historie filmového kroužku při SZK ROH Uničovských strojíren se datuje od r. 1972, kdy skupinka příznivců amatérského filmu ve složení Vaníček, Pollak, Hrdlička, Dubový, Hajdík a Zatloukal založila z podnětu SZK filmový kroužek. Technické vybavení kroužku bylo zpočátku sice skromné, avšak praktické zkušenosti dvou zakládajících členů, získané školením v Olomouci a dílčí filmovou praxí v litovelském filmovém klubu od r. 1969, byly značným přínosem.
Byl navázán také styk s amatérským filmovým klubem v Olomouci a také s filmovým klubem v Litovli. Odborné znalosti byly rozvíjeny jednak školeními v Ostravě a Opavě, praktické dovednosti se získávaly nejdříve natáčením rodinných filmů. První společnou prací byl film "Volby do MNV v Uničově". Pak následovala spolupráce s hudební školou a vlastivědným kroužkem, kde se natáčely filmy z činnosti a zájezdů. Za spolupráce Dr. Souška tak vznikl film "Uničov minulosti". Tyto filmy procházely místními, okresními a později vyššími soutěžemi. Prvním úspěšným filmem, jehož námětem bylo umělecké zpracování SNP - "... a Karpaty mlčí" - vzbudil na známé soutěži v Rychnově zaslouženou pozornost.
Příchod členů ing. Kadlčíka, ing. Hrabala a B. Žourka byl přínosem pro dosavadní amatérský kroužek na umělecké platformě. Kroužku bylo umožněno vybavení moderními kamerami, zvukovými projektory a halogenovým osvětlovacím parkem. Meziměstská soutěž Uničov - Litovel byla rozšířena o Zábřeh. Mnohé filmy se úspěšně prosadily na okresních, krajských, ba dokonce upozornily na sebe i v národní soutěži. Byly to filmy "Memento Mori", "Venkov je velká zelená louka", "Uničovský kronikář", "Královský nástroj" a mnoho dalších.
Bylo to 11. dubna 1975, kdy z popudu SSM a SZK ROH SU byla vyhlášena amatérská filmová soutěž pod názvem Mladá kamera. Dávala tvůrčí příležitost amatérským filmovým autorům do 30 let. Zprvu soutěž oblastní si vbrzku získala svým nekonvenčním setkáním mladých filmařů z celé republiky takovou popularitu, že Ústředí pro kulturní a výchovnou činnost Praha prohlásila tuto soutěž za celostátní amatérskou filmovou přehlídku.
Milouš Vaníček
Experimentovali jsme s technikou, která byla dostupná, říká dlouholetý šéfredaktor Informátoru Karel Korytář
Ačkoli se dnes Karel Korytář pohybuje v horní sněmovně parlamentu (nikoli jako údržbář, ale jako senátor) a při Mladé kameře už je pouze v roli diváka, patří k oněm "bardům", kteří po dlouhá léta vytvářeli atmosféru soutěže. Spolu s dalšími se podílel na tvorbě neodmyslitelné součásti Mladé kamery – Informátoru.
Kdy jste se poprvé setkal s Mladou kamerou pracovně?
Jako člen redakce jsem se poprvé účastnil třetího ročníku Mladé kamery, což bylo v roce 1977. Do Informátoru jsem nastoupil jako grafik. Takovým mým vstupním počinem byl "filmařský panáček", figurka, která byla jakýmsi průvodcem účastníků. Ukazovala směr, radovala se, byla smutná a tak podobně.
Jak vypadala tehdejší práce?
Informátor vycházel každý den, a to v nákladu 500 až 600 kusů, taková byla tenkrát návštěvnost. Měli jsme dostatek materiálu, protože Mladou kameru doprovázely happeningy a řada dalších kulturních akcí – výstavy, hudební či divadelní produkce. Jindřich Štreit u nás vystavoval své fotografie, Milan Šimčík grafické listy, a tak nám je půjčovali k otištění do Informátoru.
Na druhé straně si ale redakce nikdy neužila samotné soutěže. Zákonem pro všechny bylo vidět předvýběr, protože během soutěže už nebyl čas. Dopoledne jsme psali, tak do dvou, do tří hodin, přičemž redaktoři diktovali písařkám, které měly už rozkreslený "špígl" a do něj se musely vejít, pak jsme odcházeli do propagačního střediska Uničovských strojíren, kde se dotvářel celý obraz Informátoru, a tiskli jsme až do jedenácti večer, aby se ráno mohl časopis rozdat účastníkům.
Zkuste několika slovy přiblížit obsah tehdejšího festivalového časopisu.
Snažili jsme se, aby byl laděn humorně, aby lidem podával informace o dění v oblasti amatérského filmu, po kterých byl v době informačního nedostatku hlad. Spolupracovali jsme také s dalšími redakcemi při "konkurenčních" festivalech. Tiskli jsem i básničky nebo obecně články z oblasti kumštu. Pravidelnou součástí Informátoru byla mapka, kterou jsme si v době všeobecného utajení museli kreslit sami.
Jak bývala redakce obsazena personálně?
Redakce sestávala z patnácti až sedmnácti lidí. Konkrétně: tři redaktoři, někdy nám jako reportérky pomáhaly studentky uničovských středních škol, tři až čtyři písařky, grafikové – třeba Jiří Fiala (dnes vlastní reklamní studio - pozn. red.) či Luděk Adámek (v současnosti vytváří vitráže pro uničovský farní kostel - pozn. red.) a zaměstnanci propagace Uničovských strojíren. Kvůli vysokému počtu členů měla redakce k dispozici mnohdy až dvě velké místnosti a ty se během festivalu staly jakýmsi rušným společenským centrem.
Co technická stránka věci?
První ročníky Informátoru se tiskly na cyklostylu. Poté přišly nové techniky, jako například kovolisty. To už jsme si mohli dovolit experimentovat například s barvou - jeden Informátor byl hnědý, další červený a podobně. Po výtvarné stránce jsme zprvu mohli uplatnit pouze grafiku, začátkem osmdesátých let jsme začali využívat plochého filmu, ale to už se blížila doba kopírek, počítačů a s tím i úplně jiná práce. Zkrátka jsme se snažili experimentovat s technikou, která byla v té době dostupná.
Za rozhovor poděkoval Marek Juráň
Ohlédnutí za posledními ročníky Mladé kamery
1994
Na přelomu září a října se Uničov opět stal místem setkání mladých filmařů na XX. ročníku celostátní soutěže amatérské filmové tvorby Mladá kamera Uničov ´94. Do soutěže bylo přihlášeno 32 snímků. V dvoudenním programu byla zařazena také retrospektiva vítězných filmů minulých ročníků a studiové promítání filmu Krvavý román spojené s besedou s jeho režisérem Jaroslavem Brabcem. Úroveň soutěžních snímků byla oproti předchozím ročníkům nižší. V kategorii autorů do dvaceti let nebyla první cena udělena, v kategorii do třiceti let zvítězil Miroslav Veselý se snímkem "Moje rodina" a v kategorii studentů FAMU byl nejlepší Pavel Marek s filmem "V den psa". — Kronika města Uničova 1994
1995
29. září byl zahájen XXI. ročník celostátní soutěže amatérské filmové tvorby mladých autorů Mladá kamera. Pořadatelem bylo Sdružení pro film a video v Uničově, spolupořadatelem bylo ministerstvo kultury, dále Artama Praha, Městské kulturní zařízení Uničov, časopis Video Hobby, Městský úřad v Uničově a Střední průmyslová školy a obchodní akademie v Uničově. Ze 48 zaslaných snímků bylo do soutěže vybráno 33, soutěžilo se tradičně ve třech věkových kategoriích (amatéři do 20 let, amatéři od 21 do 30 let a studenti či absolventi FAMU do 30 let) dále dělených podle formátu zaslaných příspěvků (8, 16 a 35 mm film a videozáznam). V porotě zasedli režisér Petr Hvižď, Milan Šebesta a Rostislav Bezděk. Přestože měl letošní ročník oproti loňskému vyšší úroveň, hlavní cena Mladé kamery nebyla udělena. — Kronika města Uničova 1995
1996
Mladá kamera - celostátní amatérská filmová soutěž - se letos konala již podvaadvacáté. Z akce s početnou návštěvností se v posledních pěti, šesti letech stalo téměř komorní setkání. Letos proběhla Mladá kamera poprvé od začátku až do konce v městském kině. Všechny projekce se konaly v sále, pro konzultační středisko byl vyhrazen prostor v zadním vestibulu. Mezi zahájením soutěže a předáním cen uběhlo jen o málo víc než 24 hodin. Během nich proběhlo pět bloků soutěžních projekcí, promítání nového celovečerního filmu "Mladí muži poznávají svět” režiséra Radima Špačka, rozborový seminář a závěrečné vyhodnocení. Porota ve složení Josef Valušiak (FAMU Praha), Milan Šebesta (režisér Ateliéry Zlín) a Martin Čihák (FAMU Praha) zhlédla celkem 34 filmů ve třech kategoriích - do 20 let, do 30 let a kategorii filmových škol. Přehlídka do jisté míry překvapila žánrovým bohatstvím. Objevilo se tu mnoho filmů velmi subjektivních, emocionálně laděných a značně esoterických. Hlavní cenu obdržel Petr Marek z Hranic za film Moje milé děti. V kategorie do 20 let zvítězil film Březnový vítr Soukromého gymnázia v Praze 6. V kategorii do 30 let získal první cenu Tomáš Dusil z Kutné Hory s filmem Přechody. Kategorii filmových škol vyhrála Lucie Pracná z VFŠ Zlín a film Kdo chce kam... — Kronika města Uničova 1996
1997
23. ročník celostátní soutěže amatérské filmové tvorby autorů do 30 let Mladá kamera ´97 proběhl ve dnech 26. - 27. září. Pořadatelem bylo již tradičně Sdružení pro film a video Uničov ve spolupráci s ministerstvem kultury a dalšími institucemi. Překvapením letošního ročníku byl nejmladší účastník, teprve patnáctiletý Petr Mach, který do Uničova přijel až z Hluboké nad Vltavou. Jeho film Tajemná vražda nejenže zvítězil v kategorii filmařů do 20 let, ale obdržel od porotců dokonce hlavní cenu. Třiadvacetiletý Petr Marek z Hranic svou loňskou hlavní cenu neobhájil. Jeho "Film Petra” získal v kategorii do 30 let "jen” druhou cenu. Jako nejlepší v této kategorii skončil Martin Blažíček ze Staré Boleslavi, který v Uničově představil film Test. V kategorii studentů filmových škol byla nejlepší, stejně jako vloni, Lucie Pracná z VOFŠ Zlín. Letos získala ocenění za film Na Větrné hůrce. Její dílo se líbilo i obecenstvu, které mu přisoudilo diváckou cenu.
Ocenění se dočkal i jeden ze dvou uničovských reprezentantů. Jiří Linhart z Dětřichova obsadil v kategorii autorů do 20 let třetí příčku. Jeho dokument Uničov a ? zaujal také publikum - především svou druhou polovinou, v níž tvůrci filmu zpovídali náhodné chodce a pátrali, jak se vlastně Uničovákům v Uničově a na Moravě líbí.
Porota tvořená trojicí filmových odborníků - Martinem Čihákem, Milanem Šebestou a šéfredaktorem časopisu Videohobby Janem V. Jelínkem zhlédla celkem 31 filmů. Mezi klady letošní soutěže podle ní patřilo zejména mládí autora vítězného snímku a poměrně početné zastoupení filmařek. Mnoho filmů se však podle porotců vyznačovalo jistým negativismem a chmurným pohledem na svět.
Páteční soutěžní projekci doplnilo mimořádné noční filmové představení - filmové podobenství kultovního anglického tvůrce Petera Greenawaye Dítě z Maconu. Oproti loňskému ročníku byl sál uničovského kina podstatně více zaplněný obecenstvem z řad místních obyvatel. Počet diváků vysoko překračoval běžnou návštěvu filmových představení - po hubených letech se Mladá kamera nyní zdála opět nabývat na objemu i kvalitě. — Kronika města Uničova 1997
1998
Celostátní soutěž filmové tvorby mladých autorů Mladá kamera ´98 proběhla letos již počtyřiadvacáté. Soutěže se zúčastnilo sedmnáct videoprogramů, pět filmů formátu 35 mm a čtyři filmy šestnácti-milimetrové.
Nejprve trochu statistiky. Celkem bylo na letošní Mladou kameru zasláno 38 filmů. Do soutěže jich bylo vybráno 26, ostatní byly určeny pro studijní projekce v konzultačním středisku. Třináct filmů přihlásili studenti FAMU, tři snímky přišly z Vyšší odborné školy filmové ze Zlína. V soutěži byly také dva příspěvky ze zahraničí - ze Slovenska.
Porota složená z režisérů Kateřiny Lessenkové a Milana Šebesty a učitele pražské FAMU Martina Čiháka byla letos velmi kritická. Podle porotců v soutěži i letos přetrvávaly velké rozdíly v kvalitě jednotlivých filmů, přičemž úroveň hrané tvorby studentů FAMU dokonce označili za ostudnou. "Velká část autorů hledá inspirační zdroje v komerci a v kopírování televizních klišé, namísto aby ztvárňovala své vlastní myšlenky," uvedli při závěrečném hodnocení členové poroty.
Hlavní cenu dostal po zásluze černý kůň uničovské přehlídky Petr Marek z Hranic na Moravě za dílo "S Majdalenou film". V kategorii do 20 let vyhrál Bratislavan Michal Krajňák a jeho pokus o slovenskou variantu Jump Street 21 s názvem "Blava". Mezi filmaři mladšími třiceti let byl nejlepším Tomáš Doruška s filmem Rütobös a v kategorii filmových škol nebyla první cena vůbec udělena. Jako druhý skončil v této kategorii Šimon Koudela z FAMU a jeho film "Tři variace na picassovské téma". Cenu diváka obdržela působivá černá anekdota "Defector" od zlínského Václava Kadrnky. — Aleš Langer, Uničovský zpravodaj 6/1998
1999
Zahájit soutěž Mladá kamera slavnostním uvedením zbrusu nové pohádky Zdeňka Trošky "Z pekla štěstí" se ukázalo jako velice povedený tah. Slavná jména provázející tento film přitáhla takovou pozornost, jakou by nezískaly ani největší billboardy rozvěšené po celém městě. Snad i proto bylo letos na jubilejním 25. ročníku Mladé kamery znatelně více diváků, nežli při ročnících předchozích. Organizátoři doufají, že tento trend bude pokračovat.
Samotná Mladá kamera se na své letošní výročí dobře připravila. Tým dosavadních organizátorů posílila mladá krev z řad pracovníků městského kulturního zařízení, informační bulletin soutěže Informátor si do redakce přizval studenty gymnázia a průmyslovky - další jejich spolužačky plnily funkci hostesek.
Hlavní tíhu organizace však na svých bedrech ještě stále nesla "stará garda". Jak ovšem přiznal šéforganizátor Ing. Jan Kadlčík, od letoška už se odpovědnost za pořádání této soutěže bude přesouvat na mladší generaci.
V městském kině se v průběhu dvou soutěžních dnů vystřídaly nejen stovky diváků, ale sjeli se sem i někdejší porotci a organizátoři, kteří si dobromyslně dělali legraci z toho, jak někteří z nich za uplynulá léta zešedivěli. A zatímco v kinosále šel jeden soutěžní snímek za druhým, v kuloárech se vzpomínalo...
Před několika lety se už téměř zdálo, že soutěž mladých filmařů zvolna zanikne. Po letošním ročníku však lze bez přehnané domýšlivosti tvrdit, že nabrala druhý dech a také v příštích letech bude do Uničova lákat mladé filmové tvůrce. — Aleš Langer, Uničovský zpravodaj 6/1999
2000
Ve dnech 10. a 11. března proběhl v Uničově šestadvacátý ročník soutěže amatérské filmové tvorby Mladá kamera. "Letošní ročník byl pro nás poněkud přelomový," uvedl novopečený ředitel soutěže Aleš Langer a pokračoval: "Organizace celé soutěže se totiž letos začala přesouvat z rukou matadorů do rukou noviců, nicméně to neznamená, že ti, kdo před čtvrtstoletím Mladou kameru založili, tuto soutěž zcela opustili. Naopak - dlouholetý šéf soutěže Jan Kadlčík letos poprvé zorganizoval něco naprosto nevídaného, totiž pravidelné videozpravodajství ze soutěžního ruchu "Střípky z Mladé kamery", které zpestřovalo přestávky mezi jednotlivými soutěžními bloky a stalo se nejpopulárnější částí letošního ročníku.
Výjimečný byl letos i zájem ze strany tvůrců. "Nárůst zájmu filmařského dorostu nás velice potěšil. Do soutěže jsme ze zaslaných dvaašedesáti filmů nakonec zařadili celých čtyřicet, což je skoro dvojnásobek obvyklého počtu. A co je ještě potěšitelnější, že naprostá většina filmů byla velice kvalitních," doplnil Langer.
Hlavní cenu v soutěži a zároveň cenu diváků získal snímek absolventa zlínské filmové školy Radana Vašulína s názvem "Svoboda". V kategorii amatérů do 20 let zvítězil film Jiřího Ernsta ml. "Paní, nesu vám psaní" před snímky slovenských autorů Viktora Pobočka ("Leto na konci sveta") a Štefana Leloviče ("Little Big Gangsters"). V kategorii amatérů do 30 let získal první cenu animovaný film Martina Láníka "Těžká minuta" a třetí cenu dokument Veroniky Müllerové "Fragmenty z jednoho domu aneb Vrstevníci očima mé dcery". Vítězem kategorie určené studentům a absolventům filmových škol se stal David Podhola se snímkem "Poslední večeře dámy", druhé místo obsadil Jan Míka ml. s filmem "Vina" a o třetí příčku se dělil Karel Březina s filmem "Poslední jízda" a Robert Ptáček se snímkem "Bloody Tamagotchi".
"I přesto, že se v sále při soutěžních projekcích scházívalo poměrně dost diváků, i přesto, že slavnostního zahájení se zúčastnilo na tři sta lidí, stále nemám pocit, že seMladá kamera setkává ze strany obyvatel města s adekvátním zájmem. Kladu si otázku, co bychom měli lidem ještě nabídnout, aby uznali za vhodné zjistit si, kde vůbec v Uničově máme kino… Ale možná svým spoluobčanům křivdím. V každém případě by si celostátní filmařská soutěž zasloužila více vložených peněz. Od sponzorů je nezískáme, protože podle jejich mínění nejsme z reklamního hlediska příliš zajímaví. Ale Mladá kamera - to není přece přehlídka nějakého domácího videa; touto soutěží prošli při svých začátcích různí, dnes slavní tvůrci, jako třeba Saša Gedeon, sjíždějí se tu lidé nejen z celé republiky, ale i ze Slovenska a díky novinám, televizi i internetu o nás vědí i v Čiernej pri Čope. Čím jiným, kromě už neexistující výroby bagrů, se Uničov může chlubit," uzavřel Langer. Nikola Hirnerová, Uničovský zpravodaj 6/2000
2001
Studenti zlínské filmové školy Aleš Pavlík a Michal Kudláček získali se svým animovaným filmem Moloch hlavní cenu na letošním ročníku festivalu amatérské tvorby Mladá kamera, jenž se uskutečnil 9. a 10. března v Uničově.
Pětičlenná porota v čele s pražským filmologem Martinem Čihákem dále udělila devět cen ve třech kategoriích; mezi amatéry do třiceti let zvítězil Petr Buňata z Prahy s filmem Monolog, v kategorii amatérů do dvaceti let porota vítězný snímek nevybrala a v kategorii studentů a absolventů filmových škol získali první cenu studenti FAMU Martin Blažíček a Martin Ježek s experimentálním snímkem Hlas v telefonu.
Celkově se ovšem hodnocení poroty neslo v kritickém duchu. "U amatérských snímků jsem postrádal především větší myšlenkovou hloubku a osobitost v práci s filmovými výrazovými prostředky, což se samozřejmě netýká vítězných filmů - ty v tomto ohledu tvořily výjimku," uvedl předseda poroty Martin Čihák a dodal: "Problém vidím především v tom, že většina amatérů točí v prvé řadě pro své potěšení a pro pobavení přátel, namísto toho, aby točila z bytostné potřeby vyjádřit se k vůkolnímu světu. Možná jsem v tomto posuzování až nadmíru kritický, ale v Uničově jsem byl poprvé před osmnácti lety, v době kdy tu soutěžili autoři jako Pavel Dražan, Petr Hvižď, Ivan Tatíček a další, pro které byla závažnost sdělení prvořadá! Domnívám se, že amatérská filmová tvorba by neměla být žádným "koníčkařením" ve volném čase, ale odpověd-ným "vztahováním se" k životu."
Podle porotkyně Barbory Ježkové, absentuje u amatérských filmařů solidnější literární příprava, scénáře jsou chabé, špatná je i výstavba dialogů, případně komentářů. Navíc s výjimkou Buňatova Monologu nevyužil žádný z amatérů klasický filmový materiál, tedy celuloid. "Samozřejmě, že se to odrazilo v obrazové i skladebné stránce předváděných snímků," vysvětlil Martin Čihák.
Nelichotivě se porota vyjádřila i ke snímkům studentů filmových škol, které letos v Uničově reprezentovala FAMU a vyšší odborné školy filmové v Písku a ve Zlíně. "Za nejslabší článek snímků filmových škol považuji rutinnost, která je založena na mylné, leč všeobecně rozšířené představě, že totiž existuje jeden filmový jazyk, jedny zákonitosti, jedno tzv. řemeslo, a to je třeba se naučit a umět použít. Školy nenárokují vnitřní proměnu osobnosti studenta a příliš zdůrazňují "řemeslnou" stránku díla. Ta je jistě nezbytným předpokladem, ale jen předpokladem, od kterého je nutné vyjít dál k hledání vlastního autorského vyjádření," řekl Čihák.
Zcela odlišný postoj zaujalo publikum, které v anketě o cenu diváka zvolilo poetický snímek Sladkosti studenta FAMU Jiřího Vejdělka. Podobně laděné filmy, u nichž může divák lehce dešifrovat sdělení, se ale objevovaly i na dalších místech ankety. "Myslím, že porota měla ohodnotit i filmy, které jsou určeny pro větší část publika. Tedy filmy, u nichž divák nemusí hluboko a dlouho přemýšlet, o čem to vlastně bylo, ale při nichž se poučí, pobaví a odpočine. To jsou ty "komerční filmy", které přitahují diváky do kin. A Mladá kamera, ale i ostatní podobné soutěže, diváky rozhodně potřebují," potvrdil i Petr Lášek, vedoucí konzultačního střediska Mladé kamery.
Uničovská soutěž, jež letos proběhla po sedmadvacáté, patří v celorepub-likovém měřítku k absolutní špičce mezi amatérskými festivaly. "Je to jedna z mála soutěží, kde se setkávají mladí autoři a kde jsou uváděny neobvyklé a neznámé filmy," řekl Lášek a doplnil: "Na ostatních soutěžích vidíme ponejvíce autory střední a starší generace s filmy, jaké se točily před třiceti lety. Když jedu kupříkladu na Rychnovskou osmičku, tak tuším, jaké snímky uvi-dím; mnoho z nich znám a zbytek si umím představit už podle jména autora. V tomto ohledu jsou odlišné právě soutěže, kde se uplatňuje tvorba mladých autorů - Brněnská šestnáctka, Praha amatérského filmu nebo Mladá kamera."
Letošní Mladou kameru, již během dvou dní navštívily více než dvě stovky diváků, doprovodila výstava fotografií Jana Šibíka z nedávné krize v České televizi a dva celovečerní filmy - Život v oblouznění režiséra Toma DiCilla a český povídkový film Mrtvý les a jiný bulšit.
